Do EU ano, ale.......
Jak to bude
v přechodném období po vstupu ČR do EU s prodejem českého nemovitého
majetku?
a) Domy (byty) k trvalému bydlení bude možno prodávat
cizincům ihned po vstupu
b) Stavební parcely
"
" "
" ihned po vstupu
c) Chalupy (sekundární nemovitosti) k přechodnému
pobytu
za 5 let po vstupu
d) Zemědělská půda (orná půda, louky, pastviny,
zahrady, vinice, chmelnice, ovocné sady)
za 7 let po vstupu
e) Lesy
za
7 let po vstupu
Podmínky prodeje jsou upřesněny na www.euroskop.cz
(dokumenty, přechodné období)
Současnou situaci
řeší zákon č. 219/1995 Sb. (Devizový zákon) včetně
novel. Nemovitosti je možno prodávat cizozemcům,
kteří mají občanství ČR, dále pak právnickým osobám se sídlem v ČR.
Od 1.1. 2002 došlo ke změkčení zákona novelou 482/2001 Sb. , takže
nakupovat mohou již i zahraniční firmy, které podnikají v ČR. Netýká se
to lesů a pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond.
Posledním způsobem se takto v Praze prodává přibližně
15% bytů. Prodeje se uskutečňují často za milionové částky v hotovosti
(praní špinavých peněz?). Lidé kupují domy a pozemky za peníze, které
berou od cizinců. Zřejmě s tím, že jim je předají do vlastnictví, až to
zákony dovolí. Spekulacím s byty
napomáhá utlumený trh s byty, protože je stále ještě uplatňována
regulace nájemného. Také očekávané zvýšení cen nemovitostí po vstupu
do EU hraje velkou roli.
Je normální, že při celkovém nedostatku bytů je v
Praze přibližně 50.000 bytů
volných? Většinou jde o byty spekulativní.
Zákon však
zatím slouží pouze k tomu, aby uklidnil veřejnost. Je veřejným tajemstvím,
že je často obcházen.
Položme si několik otázek souvisejících s
prodejem nemovitostí cizincům:
1) Jaké
budou možné důsledky takovéhoto prodeje?
2) Nezbavíme
se prodejem nemovitostí možnosti podnikání na nich včetně pravidelného příjmu?
3) Jaká je
únosnost našeho území vzhledem k očekávanému přílivu cizinců, ať již
přechodně nebo trvale bydlících v ČR? Jeden
milion přistěhovalců pro velký národ nic neznamená, ale pro malý
to může být velký problém.
4) Neobsadí
postupně Němci (nebo jejich potomci) odsunutí v r. 1945 naše pohraničí ?
5) Neprojíme
naší půdu? Tu, na které se dřely a za kterou bojovaly generace našich předků.
6) Co stát
podniká proti současnému prodeji nemovitostí přes "bílé koně"?
Prověřuje alespoň jejich solidnost?
7) Bude stát
podobně pasivní při dalším prodeji nemovitostí po vstupu do EU?
8) Jak bude
zajištěno, aby při prodejích nedošlo k praní špinavých peněz?
Náš stát
již několikrát doplatil na přílišný liberalismus:
a) V r.
1991 podpisem "Asociační dohody" o limitech dovozu a vývozu byl částečně
utlumen náš ocelářský průmysl
a zemědělství ( pokles o 45% v živočišné a o 35% v rostlinné výrobě).
b) Bezvízový
styk se státy bývalého Sovětského svazu přispěl k navýšení
kriminality.
c) Nedostatečná
ochrana před (často i silně dotovaným) dovozem zemědělských produktů přispěla
k pokračování útlumu našeho zemědělství.
Je pravděpodobné, že prodej nemovitostí cizincům
bude dalším takovým případem.
Někdy to vypadá tak, že jsme tak moc liberální, až
jsme "blbí".
Všichni nejsou ale tak přizpůsobiví a tak ohební:
Poláci například nebudou prodávat půdu cizincům dříve než za 12
let po vstupu. Zřejmě mají bližší vztah k půdě a váží si jejího vlastnictví.
Proto nebudou okamžitě po vstupu
prodávat půdu ani cizincům, kteří na ni pracují. Také Slováci budou ještě
jednat o prodloužení sedmileté lhůty prodeje na deset let. Ne tak naše ČR.
Podle hlavního vyjednavatele pana Teličky “nechceme znovu otevírat” již
ukončená jednání o prodeji půdy.
Je podivné, že ve věci tak důležité, která se týká
občanů a několika generací jejich potomků, má hlavní slovo
- úředník, kterého občané vůbec nevolili!
Jak je vůbec zajištěno, aby jednající úředníci nemohli být
zkorumpováni? Proč jednotlivé kapitoly neschvalovala legálně volená
Poslanecká sněmovna a Senát? Za co je pak docela slušně platíme? Přílišná
uspěchanost může mít takové následky, že nám třeba potomci budou chodit
"plivat na hroby". (A to nejen 2. listopadu).
Závěrem.
Chci-li někomu dlouhodobě pomoci, nedám mu ryby, ale
rybářský prut.
Chci-li někoho dlouhodobě poškodit, tak od něj prut
(pole, lesy ...) koupím za ryby (peníze). Navíc se tím zbavím konkurence v
rybaření.
(Příkladem může být privatizační prodej
Elektropragy Tanvald konkurenční zahraniční firmě, kde je nyní již prakticky zastavena výroba.)
Prodejem půdy se zbavím nenávratně jedné z možností
jak si vydělat a jak být majetnější. Je to stejné, jako kdybych prodal výrobní
stroj. Proto bychom měli prodávat teprve tehdy, až se bude cena našich
pozemků rovnat ceně srovnatelných pozemků v EU (je nevýhodné prodávat za
nízké ceny) a až průměrný občan ČR bude srovnatelně
majetný jako průměrný občan žijící v EU, aby šance všech byly
vyrovnané. Podle odhadu odborníků to bude nejdříve za 30let,
Jsou státy ve kterých se prodej půdy cizincům trestá
smrtí. Proč asi?
Obce a stát by neměly prodávat stavební parcely aniž
by měly právně ošetřeno v kupní smlouvě to, že stavba na parcele bude
skutečně postavena do několika let a pozemek se tak nestane předmětem
spekulativního prodeje cizincům.
Stát by mohl např. zajistit pro chalupáře bezúročné
půjčky, aby si mohli chalupy upravit tak, že by tyto mohly být částečně
pronajímány a tím sloužily jako trvalý zdroj příjmů chalupářům, státu
i obcím. O zvýšení turistického ruchu ani nemluvě.
Stát by mohl též projevit ochotu odkupovat
nemovitosti od občanů, kteří nutně potřebují peníze v hotovosti. Tím by
se mohl omezit prodej cizincům načerno.
Účelem této úvahy je otevřít k diskusi závažný
problém spojený se vstupem do EU. Snaží se též respektovat zásadu předběžné
opatrnosti. Nechceme se přeci stát nájemníky a nádeníky ve vlastní zemi!
Není naší vinou, že od roku 1948 jsme byli dlouhých
čtyřicet let v rámci komunistické diktatury fakticky jen kolonií Sovětského
svazu. To je přece hlavní příčina toho, že nejsme tak bohatí jako státy EU. Nejsme ani méně schopní
ani méně pracovití.
Připravme se však na to, že někteří politici k
tradicím a k zájmům občanů ČR nemají příliš blízký vztah. Také
jejich pohled dopředu často nepřekračuje příslušné čtyřleté volební
období. A tak se budou snažit informovat občany pouze o kladných stránkách
vstupu do EU a o tom, že nám vlastně nic jiného nezbývá.
Co když přes "Asociační dohodu" a minimální
ochranu zemědělství proti podstatně více dotované konkurenci ze zemí EU
je vše směřováno k tomu, aby se naše zemědělství stalo prodělečným ? Aby pak naši
zemědělci byli vlastně ještě rádi, že je jim dána možnost
půdu cizincům prodat? Zatím
to tak vypadá. Otázkou je, zda se jedná o úmysl, nebo o hloupost.
Možná řešení.
- Jednat o
změně "Asociačních dohod" ve prospěch našeho zemědělství.
- Otevřít
jednání o časových limitech prodeje zemědělské půdy a lesů cizincům. Místo
sedmi let prosazovat třicet let.
- Věnovat
maximální pozornost projednávání další klíčové kapitoly a to zemědělství.
Delegovat k jednání volené zástupce občanů.
Výhody a nevýhody vstupu do EU jsou v hrubých rysech
uvedeny na www.joukl.cz , a to včetně možnosti vlastního testu vstupu pro čtenáře.
Prodej
půdy cizincům?
Za
7 let nikoliv! Za 30 let možná ano!
Zdeněk Joukl
Případné připomínky a náměty posílejte elektronickou poštou.
Kontakt: Z.Joukl@iol.cz