Drogy, proč ne, ale…
(část první)
Problematiku drog z velké části ovlivňuje vláda a zákonodárci. Zaleží na tom, zda při své činnosti myslí na zájmy a prospěch svůj, své strany, nebo na prospěch občanů.
Drogy často berou lidé neúspěšní a málo sebevědomí. Svobodomyslní lidé, kteří si kromě zdraví ze všeho nejvíce váží svobody, nechtějí svou svobodu ztratit, a tak drogy neberou.
Na to, že děti začnou brát drogy, má vliv: rodina (asi 60%), genetika (asi 10%), škola (asi 10%), psychický stav dítěte (asi 10%) a prostředí (asi 10%).
Většina naší populace je závislá na tradičních drogách nikotinu a alkoholu. Z jejich prodeje jdou do státní pokladny ve formě přímých daní desítky miliard. Ty má státní kasa k použití ihned. Škody z drog na zdraví, z předčasných úmrtích a z vyšších nákladů na zdravotnictví, se projeví až za několik let. Tedy tehdy, až již třeba u vlády a v Parlamentu budou jiní lidé než dosud. V tomto případě jde o zřejmý střet zájmů politiků a občanů. Zisky z prodeje netradičních drog (dále jen drog) nejsou zatíženy daněmi, a tak ceny těchto drog mohou být nižší. Tím jsou přístupnější pro uživatele.
Státní protidrogová politika byla přijata poměrně pozdě (1995). Došlo k podcenění drogové problematiky a na její řešení byly vynaloženy nedostatečné finanční prostředky. Důsledek je ten, že lidí závislých na drogách (feťáků) stále přibývá – zvláště pak nezletilé mládeže a studentů, kteří jsou závislí na syntetických drogách a těkavých látkách. Dostupnost drog je velká. Většina účastníků diskoték požívá drogy. Drogy se dostávají do škol a uspokojují od přírody zvědavé děti. Drogy prodávají studenti, aby si vydělali na drogy pro sebe. Dealeři mají u sebe (aby neporušili zákon) jen malé množství drogy, které po prodeji stále doplňují. Mladiství shání peníze na drogy většinou krádežemi a prodejem kradených věcí. A začínají s tím většinou doma.
Naši studenti nám opravdu dělají „radost“, jsou v Evropě na prvním místě v užívání marihuany. Polovina mládeže do 16 let ji okusila nejméně jednou. Celkem 30% občanů má dnes zkušenosti s marihuanou. (Ta je však mnohem silnější a nebezpečnější než marihuana užívaná v letech.šedesátých.) Odborníci z praxe tvrdí, že čísla jsou výrazně vyšší.
Většina rodičů se stále ještě ujišťuje o tom, že jejich dítě drogy nebere a nikdy brát nebude. Nejsou ochotni si připustit, že jejich dítě může drogy brát. O to větší pak bývá šok. Rodiče se věnují práci, kariéře a svým zájmům více než dříve. Nemají na děti dostatek času. Nevědí, co jejich děti dělají ve volném čase. Domnívají se, že když dají dětem dostatek peněz, tak že jsou dobrými rodiči. Dětem chybí projevy citů a projevy zájmu od rodičů (nastává u nich citová frustrace), upínají se k partě, která jim pak zpravidla drogy nabídne.
Nejčastěji užívané drogy jsou : marihuana, hašiš, LSD, léky, extáze, ředidla, pervitin.
Zájem o smrtelně nebezpečné drogy stále narůstá, stejně tak jako se posunuje hranice naší tolerance k nim.
Zdeněk Joukl (www.joukl.cz)