Ia - Prodej zemědělské půdy cizincům (aneb začátek konce českého národa?)

Dle podmínek vstupu ČR do EU, které vyjednaly vlády vedené ODS a poté ČSSD, budou moci cizinci kupovat v ČR od roku 2011 zemědělskou půdu, to je lesy, ornou půdu, louky, rybníky, zahrady, chmelnice, vinice apod. Největší zájem budou mít pravděpodobně potomci Němců, kteří byli odsunuti z pohraničí v r. 1945. Prodejem se vlastně prakticky zruší Benešovy dekrety /i rozhodnutí postupimské konference o odsunu Němců./ Také Holanďané, kterým hrozí /(vlivem globálního oteplování)/ zatopení země mořem, budou mít zájem o českou půdu. /Ukazuje se to již nyní, vždyť leckde u nás vznikají celé holandské vesnice./

Prodej půdy, která dává lidem obživu a která může v případě různých krizí zachránit lidi před hladem, je v každém případě nerozumný. Zemědělská půda je nenahraditelná. Umožňuje pěstování plodin i chov zvířat dle poptávky na trhu. Dává také dřevo jako výchozí surovinu pro desítky profesí.

Ib - Prodej zemědělské půdy cizincům

Prodám-li svou zemi živitelku, přijdu o ní nevratně. Rozprodám-li svou vlastní zemi, stanu se bezzemkem. Jestliže prodám půdu, která mne živí, slepici, která mi snáší vajíčka, prut na který chytám ryby – mohu se pak ještě považovat za moudrého člověka?

Státní pozemkový fond měl již dávno prodávat zemědělskou půdu těm, kteří na ní pracují a také dalším českým zájemcům. Jenže neprodává a o svěřenou půdu se prakticky nestará.

Není tato strategie úmyslná, aby nakonec vedla k tomu, že občané budou rádi, že se o půdu budou starat alespoň cizinci? Nejedná se o dlouhodobé lobování nebo o úplatky ze strany některých cizinců?

Ic - Prodej zemědělské půdy cizincům

Češi jsou bohužel národ, který má na všechno dost času. /Heslo „to chce klid“ je pro nás opravdu typické./ Většina našich protestů vždy přicházela až s „křížkem po funuse“.

Jako šachista jsem zvyklý uvažovat dopředu, proto upozorňuji na tento velký problém již nějakou dobu a budu se snažit, aby byl řešen:

Buď posunutím termínu prodeje

nebo omezením plochy prodávané půdy např. na 3%

nebo tím, že svou půdu prostě prodávat nebudeme.

Půda není totiž jen naše „rodinné stříbro“, ale je naše rodinné zlato, které umožňuje existenci plnohodnotného národa.

Strategicky důležité energetické zdroje a rozvody i hospodaření s pitnou vodou už nyní náš stát respektive obce „hodili přes palubu“ a ztratili nad nimi vliv i kontrolu. /Dokonce se připravuje i prodej ČEZu./ Když ale ještě prodáme zemi živitelku, co nám zůstane? Budeme klidní a veselí, i když nám zbudou jen oči pro pláč?

IIa - Jmenuji se Zdeněk Joukl,

narodil jsem se v Kladně, a žil zde 40 let. Absolvoval jsem gymnázium a strojní fakultu vysoké školy v Plzni. Nyní se zabývám praktickou sociologií, životním prostředí a částečně podnikáním. Věk 68 let, mám syna a vnučku. Kandiduji za ČSNS. Nejsem členem žádné politické strany. . Mám čistý rejstřík trestů a negativní lustrační osvědčení. Nikdy jsem nebyl členem KSČ.

V r. 1970 jsem byl propuštěn z SONP Kladno pro "ztrátu důvěry" /za polit. činnost v r 1968 a následně zařazen do seznamu pravicových oportunistů kraje./ Pracoval jsem pak 10 let jako topič, výhybkář a signalista u Českých drah. Potom jsem přesídlil do Jizerských hor. Od r. 1991 podnikám v oblasti zlepšování životního prostředí. Jsem dlouhodobě aktivním členem zastupitelstva v Desné. Jsem též předsedou místní organizace ČSOP /Českého svazu ochránců přírody/ , regionální skupiny STUŽ /Společnosti pro trvale udržitelný život,/ Společnosti pro ochranu před negativními vlivy TV i reklamy /Společnosti pro ochranu před negativními vlivy reklamy a zakladatelem Společnosti pro prevenci válek a terorismu/.Záliby: příroda, turistika, šachy /(kandidát mistra), rekreační běh (35 maratónů), sociologie,/ praktická filozofie.

/Heslo: „Problémy řešit předem a nikoliv až po katastrofě!“/

IIb - Demokracie a volby

Demokracie znamená především výsledek voleb a pak možnost diskuse. Diskutovat se již po čtyřiceti letech komunistické diktatury učíme, ale důležitost voleb stále podceňujeme – příkladem je malá účast voličů ve volbách. Pro ty neplatí úsloví „Volím, tedy jsem“. Volby však mají ještě jeden velký problém: poměrně málo kandidují schopní a čestní lidé. Přenechávají tak místo také kandidátům, kterým nejde o prospěch občanů, ale spíše o prospěch své strany a též o prospěch svůj. Velké těžkosti s volební prezentací mají strany a kandidáti, kteří nedostávají peníze ze státního rozpočtu. Takže volič se pak často rozhoduje jen mezi bohatými. Jde tak vlastně o „korunovou demokracii“, neboť výsledek voleb je z větší části závislý na množství financí.

Občané by se neměli bát volební zodpovědnosti. /Proto: „Dívám se s nevolí na ty co nevolí“!/

III - Osobní program:

Řešit konkrétní problémy občanů, nezabývat se zástupnými problémy

° Bezpečnost občanů na ulicích, řidičů na silnicích, prevence kriminality.

° Trvale udržitelný život - nerabovat nerostné bohatství, nezanechávat po sobě problematické odpady, směřovat k energeticky méně náročné výrobě, šetřit energií.

° Řešit přednostně ty složky životního prostředí, které negativně ovlivňují zdraví občanů.

° Rozvoj občanské společnosti - podporovat spolkovou a charitativní činnost.

° Zvyšovat pocit sociální jistoty pro občany

° Prevence korupce - vytipovat korupční místa a omezovat možnosti korupce

° Ochrana malých národů (regulace počtu přistěhovalců, regulace prodeje zemědělské půdy …

/Problémy řešit předem a nikoliv až po katastrofě!/

Vše ostatní včetně vlastních sociálních a ekologických projektů je na www.joukl.cz

IVa - „Kríze“ I ( aneb co mám dělat v krizi, když nám vláda mizí? )

Tak k nám vtrhla „Kríze“. Nikdo ji zatím neviděl, ale máme z ní strach.

Prý ji zplodili ti gauneři v cizích velkých bankách.

Půjčovali podnikům a lidem tak štědře a riskantně, že se jim spousta peněz už nevrátila. Klidně bych se vsadil, že někteří se k tomu, aby dali podivný úvěr, nechali i uplatit. A ještě si dávali obrovské platy a odměny. Oni se to snad ti jejich manažéři naučili u nás. Vzpomeňte, jak několik let po „sametovce“ hrozila padnout jedna banka za druhou. Stát do nich tehdy nacpal nejméně 600 miliard, aby nezkrachovaly. A aby voliči, nepřišli o své úspory, a pak nevolili někoho jiného než vládní strany. /Myslíte, že ti tuneláři a členové dozorčích a správních rad v našich bankách byli někdy aspoň zveřejnění, pranýřovaní, nebo dokonce potrestaní? Ani náhodou!/

IVb - Kríze II

Prý si budeme muset utáhnout opasky.

Ale kdepak, my totiž jen trochu přestaneme plýtvat! Plýtváme totiž tak, že je to do nebe volající. Jenže blahobyt založený na plýtvání je jako dům postavený na písku. Sám papež prohlásil život v přepychu za novodobý těžký hřích. Shoduje se s ním i jeden známý ekonom, který říká, že po morálním úpadku následuje úpadek ekonomický.

Lidi nebudou kupovat hlouposti, které jim vtlouká do hlavy reklama. Nebudou kupovat to, co nepotřebují.

Například nová auta – opraví si stará, a nebudou jezdit zbytečně. /Ono totiž v osmi autech z deseti jezdí jen řidič sám. A čtyři nákladní auta z deseti jedou zpět prázdná. A těch mrtvých a raněných. O těch chudácích v zasmraděných městech raděj nemluvit!/

Nebo oblečení podle poslední módy – to je ale plýtvání!

Lidi nebudou plýtvat teplem, elektřinou, vodou a tak dále.

/Věci se budou opravovat, a nebudou se hned házet do kontejnerů na odpady, /

IVc - Kríze III

Bude sice více nezaměstnaných, ale to jsme již u nás měli i bez krize.

Aby lidi vůbec něco kupovali, tak budou ovšem nižší ceny!

Banky, které budou v USA zachráněny, budou smět platit svým manažérům pouhý jeden milion dolarů odměn za rok.

Mimo menšího plýtvání budeme přednostně kupovat naše výrobky (jejich čárový kód začíná číslem 859) a využívat naše služby, abychom zaměstnali naše lidi. Ti, co mají pár zbytečných korun /„ve slamníku“/, je vezmou a budou nakupovat potřebné věci. A to hned, než se bude muset ještě více propouštět. „Kdo rychle dává, dvakrát dává!“

V - Vážení spoluobčané,

Končí doba jalového nadávání v hospodách a začíná doba, kdy se ve volbách můžeme pokusit něco změnit. Najděte si čas informovat se o všech kandidujících stranách. Nevěřte slibům, ale skutkům. Vezměte osud do svých rukou, a jděte volit. Dívám se s nevolí, na ty co nevolí!

Abych se představil. Jmenuji se Zdeněk Joukl a kandiduji do Evropského parlamentu jako nezávislý za Českou stranu národně sociální (stranu Edvarda Beneše a Milady Horákové). Volební číslo 12. Pracuji dlouhodobě na řešení společenských problémů. Návrhy na jejich řešení a téměř vše o mé osobě se dozvíte na stránce www.joukl.cz.

VI - Česká strana národně sociální ČSNS (číslo 12)

Je stranou, která byla založena již v roce 1897. Členové byli později JUDr. Milada Horáková i Dr. E. Beneš (místopředseda). Z balkonu vydavatelství Melantrich začala revoluce v r. 1989. Strana dává důraz na sociální a národní zájmy občanů. Jestliže budou zákony složité a nesrozumitelné, tak demokracie zůstane jenom na papíře.

Stručný program:

Bezpečnost, právní a sociální jistoty občanů

Zabránit nevratnému prodeji zemědělské půdy cizincům

Podpora domácí zemědělské produkce (rovné dotace)

Podporovat rozvoj zájmové (spolkové) činnosti v obcích a městech /Sokol, Junák, dobrovolní hasiči, knihovny, kina atd./

/Spokojenost nás všech bude závislá i na výsledku voleb.

Proto dobrou volbu! /

VII - Korunová demokracie

Většina občanů se domnívá, že volby u nás jsou demokratické. Omyl! Favorité jsou určeni předem obnosy, které mohou jejich strany investovat do volební kampaně. Důležité jsou částky, které mohou dát na inzerci v médiích. Média jim pak mohou různou formou projevovat vděčnost. Parlamentní strany proti neparlamentním mají další výhody: mají své placené volební štáby, volební manažéry, školitele, poradce, psychology atd.. Dále dostávají 900 tisíc ročně za každého poslance nebo senátora.. Bez velkých peněz se nemůže totiž žádný kandidát u voličů dobře prezentovat. Je pravda, že se může volič svobodně rozhodnout, ale jen mezi kandidáty, které z reklamní kampaně zná. /Je to stejné jako by měl šachista udělat tah a přitom měl zakrytou polovinu šachovnice/. Občan - volič má sice podle Ústavy ČR právo na informace, ale nikdo mu je kompletně nezajišťuje! Starosta před volbami sice může vyčlenit výlepové plochy pro všechny strany, ale málokterý tak učiní. Mocní totiž nemají zájem na tom, aby se prezentovali ostatní. Ať tedy žije „korunová demokracie!/

VIII - Kořeny života člověka

Pokud jsme mladí, zdraví a žijeme v pohodě, tak nás většinou kořeny života příliš nezajímají a ani je tolik nepotřebujeme. Ale co když jsme staří (a to jednou budeme všichni) nebo nemocní nebo nezaměstnaní nebo se nám hroutí rodina nebo …?

Ten, kdo má kořeny života /(uvědomuje si je a hlásí se k nim)/, tak v době, kdy se mu nedaří se má o co zachytit, má se o co opřít.

Uchycení - to může být buď fyzické (život na určitém místě) nebo duchovní (vztahy k lidem, předkům…). Čím více máme kořenů a čím jsou hlubší, tím lépe překonáváme životní překážky!

.Jaké mohou být kořeny života?

Rodina a její předkové. Přátelé. Sousedé. Spolky.

U našeho národa :

· řeč

· historie

· kultura

· půda, a to hlavně zemědělská

A právě proto kandiduji, abych zabránil jejímu prodeji cizincům.

Více na www.joukl.cz

……………………………………………………………………………….

/S lidmi, kteří mají mělké kořeny života, nebo dokonce nemají žádné, se dá snadněji manipulovat. O to se snaží politické strany před volbami, což je právě nyní, vlády mezi volbami, některá média a reklama stále./

…………………………………………………………………………………..

/Celá úvaha má směřovat k tomu, aby se lidé zamysleli nad tím, zda „kořeny“ potřebují nebo budou potřebovat. Dále pak nad tím, které „kořeny“ to budou.

A nakonec nad tím, co pro jejich vytvoření nebo zesílení budou dělat./

……………………………………………………………………………………

/Zakořenění lidé jsou zásadovější, sebevědomější, spolehlivější, věrnější a žijí ve větší pohodě než většina ostatních. Jsou více konzervativnější, což znamená také to, že méně riskují a že se nedopouštějí velkých omylů./

/Luděk Munzar prohlásil: „Mít kořeny – znamená někam patřit“/

IX - Něco o tom jak si zpříjemnit život, abychom se vyrovnali s činností neschopných politiků a byrokratů.

Příjemno je stav, kdy má člověk příjemné pocity. Pro příjemno někteří lidé žijí a někteří např. vlivem drog umírají. /Pozor však na bohatství, slávu a moc.

I tyto hodnoty vedou k příjemným pocitům, ale zároveň při jejich dosažení vzniká velké nebezpečí onemocnění "nemocí z moci". Ta se projevuje pýchou, arogantním chováním, snahou o diktaturu, ztrátou soudnosti a podobně./

Jak tedy příjemněji žít?

Celá "stavba" je postavena na třech pilířích:

1) snaha

2) ohleduplnost k okolí

3) ohleduplnost k sobě

ad 1) Kdo i jen krátce podnikal, jistě pochopil, že chci-li něco získat, musím něco obětovat (peníze,čas,námahu....). Pokud mám totiž zájem žít příjemněji, musím pro to něco udělat. To něco sice snižuje hodnotu příjemna, ale je-li i pak celkový výsledek kladný, stojí za to to zkusit.

ad 2) Naše příjemné prožitky by neměly vznikat na úkor spoluobčanů, našich potomků a ani na úkor přírody.

ad 3) Příjemno by nemělo být v rozporu s našimi životními hodnotami.

/Mimo výše uvedených pilířů je vhodné též nenechat si den kazit malými neúspěchy a nepříjemnostmi, na které v první chvíli většinou reagujeme jako na velké. Desítky malých příjemností dají zapomenout na nepříjemnost velkou!./

Více na www.joukl.cz

X - Automobilismus ano či ne?

Již delší dobu se zabývám vlivem ŽP na zdraví a délku života občanů. Ze všech negativních vlivů na zdraví lidí má největší vliv automobilismus.

Že tento problém považuji za důležitý mohu doložit tím, že jsem se pro jeho neřešení v zastupitelstvu vzdal před několika léty funkce zastupitele ve městě Desná.

K čemu je „dobrý“ automobilismus?

1. znečišťuje ovzduší podél silnic a při výrobě automobilů

2. má ročně na svědomí přes 1000 mrtvých a desetitisíce těžce raněných

3. způsobuje zábor zemědělské půdy na stavbu silnic

4. ve svých důsledcích vede k mrhání materiály, energií a lidskou prací

5. vede k závislosti na dodávkách ropy z cizích států

6. ničí přírodu podél silnic

7. zabíjí a zraňuje zvěř

8. hlukem působí negativně na nervovou soustavu občanů podél silnic

9. materiální škody vlivem dopravních nehod jsou stamilionové

10. likviduje kyslík v ovzduší

/Automobilismu se tak stal brzdou trvale udržitelného rozvoje společnosti. Rozvoj automobilismu je v zájmu různých mocných lobby: naftová a benzinová, betonová, výrobní, mýtná atd. Automobilismus působí sice ve prospěch zaměstnanosti, ale existuje mnoho výrobků a staveb, které jsou pro občany mnohem důležitější a smysluplnější než automobily. Např. stavby a zateplení domů, přípravy nebytových prostor pro podnikatele a živnostníky, technologie spojené s využitím obnovitelných zdrojů, nutné opravy mostů, výměny oken…/

/Možná řešení:

Převod automobilové dopravy na železnici

Vytěžovaní střediska pro nákladní i osobní přepravu

Automobilová družstva

Budování obchvatů obcí

Pro závodní typy řidičů připravit dráhy na nevyužitých letištích a pod.

Osobní jednání nahrazovat částečně komunikací přes Internet/

/Zákonodárci jsou jednak pod vlivem automobilových lobistů (šrotovné, které je výsměchem zdravému rozumu je pravděpodobně výsledkem jejich činnosti), a pak sami rádi auta využívají (zvláště když je chrání poslanecká imunita). Takže naděje na přitlumení automobilismu není právě velká, ale proč to nezkusit, když škodí téměř všem?/

XI - Blaničtí rytíři

Nejsou jenom v Blaníku, ale jsou ukryti i v neparlamentních stranách. Jde o slušné, schopné lidi s nápady. Záleží jen na voličích, zda je vypustí do politického boje. Je to šance na změnu! Koho parlamentní strany (zvláště pak ty velké) zklamaly, ten má možnost volit jiné. Někteří lidé si naivně myslí, že změny dosáhnou tím, že nepůjdou volit. To se ale ještě nikdy nikomu nepovedlo. Arogantním politikům přece na nevoličích nezáleží. Nevolením se naopak může stát, že politická situace bude ještě horší. Vzpomeňme na Hitlera nebo Gottwalda.

/Proto: Dívám se s nevolí, na ty co nevolí/

XIIa - Volná ekonomika

Uprostřed Jizerských hor provozuji kiosek. Jde zřejmě o evropskou raritu. Již 16 let si v něm určují ceny sami zákazníci. Podle toho jak jsou bohatí a podle toho jak jim chutná. Systému říkám „Volná ekonomika“. Zákazníci jsou spokojení, a tím pádem jsem spokojený i já.

XIIb - Proč píši ve slově Internet velké I?

1) Jde o komunikační superhvězdu (telefon, fax, TV, rozhlas, noviny…)

2) Je přítel a sponzor demokracie (dává i chudým možnost prezentace)

/Je jako hodný Jánošík – chudým dává a bohatým nebere/

3) Pro celou volební prezentaci stačí zveřejnit pouze webové stránky kandidujících /ten, kdo nemá přístup na Internet, může zajít do nejbližší knihovny, a tam má Internet zdarma/

4) Při volbách mají občané možnost dávat dotazy na kandidující strany

5) Internet může být i kamarád starších lidí. Získají informace a ještě si mohou „popovídat“.

Zdeněk Joukl