Komu vadí Strana zelených (SZ)?

 

Ještě nezasedli do Poslanecké sněmovny, natož aby měli sto dnů hájení, a již jsou kritizováni za kde co. Předseda strany RNDr. Martin Bursík dostal před lety dotaci (jako každý jiný) na dům, který je v památkové péči, aby jej opravil dle přání památkářů - a to je zřejmě špatně.

 

Ještě ani nestačili nechat vytunelovat státní podniky a banky za přibližně 800 miliard Kč. Nestačili, jako tehdejší vláda, přivézt v r. 1997 naši ekonomiku téměř ke krachu. Ještě ani nestačili zadlužit náš stát na současných přibližně 1000 miliard Kč (včetně státních záruk) a to s ročním placením úroků 35 miliard. Ještě ani nestačili zvýšit nezaměstnanost o 100% - na půl milionu osob. Nestačili fyzicky i morálně zdevastovat, tak jako jiní, za 40 let své diktátorské činnosti, naši vlast.

Nestačili se angažovat v desítkách (?) úplatkářských afér, nestačili se přímo ve sněmovně opíjet, číst si noviny, telefonovat mobily a hovořit při projevech svých kolegů, nestačili si „snížit“ platy jako současní poslanci. Nestačili neplnit ve velkém své volební sliby (nedokázali, že to nedokáží). A přesto jsou ostře kritizováni. Viníci mnohého marasmu si naši důvěru naopak zaslouží?

 

Proč se jich velké parlamentní strany tolik bojí? Jde jim jen o ztrátu mandátů (dobře placených křesel a dotací ze státního rozpočtu), nebo též o to, že by byly nuceny přestat žvanit, přestat se zabývat nepodstatnými problémy a musely by se zabývat problémy podstatnými (reforma zdravotnictví, důchodovou reformou, nezaměstnaností, korupcí, žebráckými důchody, bezpečností občanů, málo efektivní a pomalou činností soudů, kulturou, vědou atd. atd.)?

Že by se snažily používat známé komunistické metody:– kritizuješ a chceš změnu, pryč s tebou! Než řešit problémy je přece jednodušší nepustit k moci toho, kdo je připomíná.

 

Proč nedát šanci novým, nezkorumpovaným a stranickou disciplinou nesvázaným lidem? Nikdo učený přece z nebe nespadl. Každý se musí nějaký čas seznámit s novou prací. A že by Zelení nezvládli jednací řád PS?

 

Je přece téměř jisté, že Zelení, kteří již byli prověřeni v boji s byrokracií a různými lobby (těžařské, betonové, naftové…) za slušné životní prostředí, zdraví občanů a za trvale udržitelný rozvoj, se po volbách nenechají uplatit ani finančně výhodnými křesly ve výborech Poslanecké sněmovny ani křesly v dozorčích radách zbývajících státních podniků. Mají ve svých řadách i lidí (Petr Uhl), které prověřil vzdor proti komunistickým devastátorům.

Petr Pávek, který fandí obnovitelným zdrojům energií (jako starosta Jindřichovic p. S. zajistil vybudování dvou větrných elektráren v obci tak, že tyto přináší obci nemalé zisky), je majitelem akcií ve firmě, která se zabývá výstavbou větrných elektráren. A to má být střet zájmů? Naopak, jde o soulad zájmů, a o podporu činnosti, kterou považuje za důležitou.

 

To, že Zelení o problémech diskutují, a že mají různé názory na způsoby jejich řešení, že mají různé názory na vedení volební kampaně, to je prý rozhádanost. Že se někde poprali dva příznivci SZ ohledně urážky ženy jednoho z nich, to je opravdu důležitý námět téměř na první stránky novin?

Je snad lépe „držet hubu a krok“, nebránit se a v politice jen tupě hlasovat o občanských zákonech tak, jak rozhodne občany nevolené předsednictvo příslušné strany?

Některá média se nám (pro zvýšení své sledovanosti) snaží namluvit, že po volbách bude rozhodující to, která ze dvou voličsky nejpodporovanějších stran bude mít více hlasů. Není tomu tak, po volbách bude hrát podstatnou roli to, jaký má příslušná strana tak zvaný koaliční potenciál. Obě dosud nejpodporovanější strany prohlásily, že do koalice s KSČM nepůjdou. Do „velké“ koalice (společná vláda) se jim také příliš nechce, neboť voliči ji hodnotí většinou jako velký podvod a někteří pak odmítají vůbec chodit k volbám, neboť si říkají, že „páni se vždy zase spolu dohodnou“. Zbývá jim tedy pouze koalice s KDU – ČSL a SZ. Podstatné bude to, zda tato koalice bude mít více jak 100 mandátů. Čím bude mít mandátů více, tím více toho prosadí za svých volebních programů.

Z tohoto důvodu by dvě nejpodporovanější strany tedy měly dělat opak toho co dělají – měly by své potencionální spojence podporovat již ve volbách a rozhodně by neměly na ně útočit a pomlouvat je.

 

Jelikož jedním z největších nepřátel občanů je trvalá moc, nebo její pocit, protože dlouho mocní z moci obvykle onemocní, pak je volba jednoduchá. Rozhodování v letošních volbách je tak pro občany nejsnadnější za posledních čtrnáct let!

Důležité je jít k volbám. Kdo totiž nevolí, ten si demokracii nezaslouží!

 

Zdeněk Joukl                                                www.joukl.cz