Kůrovec na Šumavě je stejný jaký byl v Jizerských horách

(Zkušenosti se zalesňováním holin po kůrovcové kalamitě –1981 až 1995- v Jizerských horách.)

 

Podnebí v Jizerkách je drsnější než na Šumavě a spad kyselých dešťů zde byl podstatně vyšší než na Šumavě. Jsou totiž blíže k severu a byly více ovlivněny emisemi SO2 z hnědouhelných elektráren. Proto zde začala kůrovcová kalamita přibližně o 10 let dříve.

                               Kůrovec (2 mm velký hnědý brouk) a vichřice likvidují oslabené  smrkové porosty. Proto je velmi důležité  znát hlavní příčiny jejich oslabení. V Bavorském lese příčiny přesně neznají. Na Šumavě je pouze tuší (SO2). V Jizerkách  se prokázalo, že to byl vliv imisí SO2. Pro podstatné oslabení lesa není potřeba 150 mikrogramů za 24 hodin, jako je norma pro člověka, ale stačí již 10 mikrogramů.

                              Sám jsem v r. 1990 stavěl a obsluhoval lapače na kůrovce. A nebyla to právě veselá práce. Státní lesy prováděly kůrovcovou těžbu teprve tehdy, až to bylo ekonomicky výhodné. Přeci nebude hajný posílat těžaře, aby porazili a odkornili - pouhé dva až tři smrky. Kůrovec byl sledován („byl pod kontrolou“) až do té doby, kdy napadl větší počet stromů, a kdy se vyplatilo postavit lanovku na přibližování pokácených stromů. Pak se veškeré stromy v dosahu lanovky vykácely, včetně těch zdravých. Splnil se plán těžby a všichni vedoucí pracovníci dostali ke mzdě prémie. Plnění plánu za každou cenu mělo negativní vliv i na pěstební činnost – hlavně pak na výsadbu sazenic na holinách. Vše začalo špatným výběrem a uskladňováním sazenic, pokračovalo nešetrným zacházením se sazenicemi při výsadbě a končilo nekvalitním sázením (mělce, nad kameny a pod.). Sazečem (místo sekeromotykou) se sázely smrčky až 3/4 m vysoké. Ty pak do jednoho zašly. Prostě dělníci státních lesů pracovali jako za socialismu. A k tomu ještě pokračující kyselé deště!

Ochrana lesa proti kůrovci pomoci lapačů se ukázala jako poměrně účinná. Tam, kde byly lapače, postoupil kůrovec v lesní stěně o 10 m za rok. Tam, kde les chráněn nebyl až o 50m.

                            Naštěstí od  roku 1991 se začala situace v pěstování lesa  postupně zlepšovat. Vznikaly akciové lesní společnosti a hlavně malé soukromé firmy. Vznikla konkurence! Tím nekvalitní pěstební činnost dostala stop. Po špatné výsadbě by firma totiž příští rok již  zakázku nedostala. Také hajný pochopil, že když nechá kůrovce zbytečně rozšířit „udají“ ho zelení nebo ochránci přírody a on přijde o místo, neboť ho již žádný okresní tajemní KSČ nezachrání. Přestaly se též dovážet nepůvodní sazenice z „Polabí“ (z Holandska). Po roce 1995 téměř  ustala produkce SO2 z našich elektráren (bohužel z polských nikoliv). Bylo provedeno celoplošné vápnění na snížení kyselosti půdy. Prováděla se okamžitá těžba „kůrovcových“ stromů včetně jejich odkornění nebo ochrany chemickým postřikem. Důsledně byly instalovány lapače a lapáky na kůrovce. Pro toto všechno se nakonec podařilo holiny Jizerek zalesnit. Nyní jsou celé zelené. Přijďte se podívat a přesvědčit.  

Jsem přesvědčen o tom, že výše uvedené zkušenosti (pozitivní i negativní) lze uplatnit i na Šumavě.                                                          

                                             Ve dnech 21. a 22. června 2001 jsem se zúčastnil semináře a exkurze „Kůrovec na Šumavě“. Pořadatelem bylo Ministerstvo životního prostředí. Viděl jsem tedy zasažené lesy živě. Bohužel nebyl dán všem účastníkům dostatečný prostor pro vyjádření názorů. Přímo v lese se vášnivě diskutovalo o tom, zda  národní parky ano či ne. Nikoliv o tom, co mohl každý vidět na vlastní oči (špatná kvalita ochrany sazenic, erozní rýhy, devastace a skladba vysázeného lesa…..).

 

Návrhy na řešení problematiky kůrovcem zasažené Šumavy

A)    Ponechat první zóny bez zásahů proti kůrovci. Ten vysoké stromy promění v souše a rozšíří se do druhých zón. Tam zlikviduje nejméně 30% smrků, protože obrana proti němu bude vzhledem k rozsáhlosti napadeného území velmi obtížná (kůrovec dolétne až několik kilometrů). Vzhledem k negativnímu vlivu na turistický ruch, podél turistických cest v prvních zónách použít některý způsob dále uvedený a spojený s kácením.

B)    Napadené stromy ošetřit chemicky ve stoje a ponechat osudu                 (?)

C)    Napadené stromy částečně odkornit ve stoje a ponechat osudu               (?)

D)          „             „       pokácet, odvětvit a odvést vrtulníky ke zpracování

E)           „             „           „             „      , odkornit a ponechat na místě

F)           „             „           „             „      , chemicky ošetřit a ponechat na místě

G)          „            „            „             „       , odkornit, rozřezat na pláty a ponechat na místě

 

Již suché stromy je možné pokácet, rozřezat na 2 m kusy a vytvořit z nich oplocenky proti okusování malých stromků srnčí zvěří.

Za problematické je možno považovat srovnávání naší a německé části Šumavy. Naše má jasně lepší podmínky pro šíření kůrovce a horší pro růst sazenic. Je škoda, že zkušenosti s kůrovcovými kalamitami v Krušných a Jizerských horách nejsou využívány na Šumavě.

„Lidé chodí přes most, tak já půjdu louží!“

 

3.11. 2003         Zdeněk Joukl

 

 

Kotaktujte nás elektronickou poštou.

Kontakt: Z.Joukl@iol.cz

Zpět na hlavní stránku