Morálka drží stát pohromadě, nemorálnost jej rozkládá.

Jedním z hlavních cílů všech filozofií a náboženství je vytvořit určitou morálku, která by pomohla k tomu, aby lidé ve společnosti mohli spolu dobře žít. Tedy nekonfliktně, harmonicky, pohodově. Společnost bez morálních zásad je stavěna na písku. Zvláště pak nezralá společnost, ve které platí nové a praxí málo ověřené zákony, jako je ta naše. Představa, že když se budeme mít materiálně dobře, že pak na sebe budeme všichni hodní, je naivní. Vždy se bohužel najdou lidé, kteří se budou chtít mít ještě lépe a to pokud možno za nejmenší námahu a na úkor ostatních. Komunismus zkrachoval na nereálné představě, že lidé budou sami od sebe a nadšeně pracovat pro blaho společnosti. A to bez vytvoření, vyzkoušení a zažití příslušné morálky.

Podobně i naše společnost, která se pokoušela žít bez morálky se dostala do problémů. Naštěstí u nás není diktatura, ale ranná demokracie, takže je možno o problémech diskutovat a hledat řešení.

Problém je v tom, že zákony (mnohdy nedokonalé) nejsou nikdy schopny posoudit veškerá protispolečenská jednání. Navíc znalost zákonů mezi občany není a nikdy nebude příliš velká. Proto je jednodušší a prospěšnější dohodnout se na konkrétních morálních zásadách pro občany toho kterého státu (časem snad i celé Země).

Podstatné je ale vědět proč!

Lidé, kteří mají svého boha (autoritu) to mají poměrně jednoduché. Z lásky k bohu se snaží žít morálně. Totéž činí i ze strachu z ďábla, pekla a pod. "Nevěřícím" může být oporou uvědomělá nutnost morálního jednání, jejíž důvody byly částečně popsány výše. ( Navíc krádež, podvod a násilí není řešení, neboť stejně si pak může počínat někdo jiný vůči nám. Např. budeme-li všichni kvalitní zloději, nebude celková kvalita naší životní úrovně o nic vyšší než dosud!)

Podstatný je cíl (spokojený život ve společnosti), a již méně důležitý je druh cesty, která k cíli vede (láska,strach nebo uvědomělá nutnost).

Mravní výchova nejen mládeže, ale i vlastní, není ovšem možná bez konkrétního určení hlavních morálních zásad.

Zásada všech zásad (za předpokladu, že všem lidem vadí přibližně stejné činy) je:

Co nechceš, aby druzí dělali tobě, nedělej ani ty jim!

Pro konkrétnější pochopení bude vhodné rozdělit činy do několika skupin:

1) Poctivost.

Hledej pravdu, drž pravdu, braň pravdu! Pravdomluvnost. Dodržovat dané slovo.
Nepomlouvat. Nepochlebovat. Nesvědčit a nepřísahat křivě. Postavit se za správnou věc a
dokázat nést oběti. Dokázat přiznat chybu. Dokázat říci "nevím". Snažit se domluvit i s těmi,
kteří mají odlišný názor. Být spravedlivý a nesmiřitelný k nespravedlnosti. Nepodplácet a nenechat se podplatit. Nežít jako příživník.

Nedopustit se vraždy ani umělého potratu. Neničit své zdraví a nepokoušet se o sebevraždu.
Neprovádět genetické pokusy ani klonování. Při napadení používat pouze přiměřenou
obranu. Nepropadat hněvu a nenávisti. Nepodporovat podávání drog. Eutanazie(?)

Nekrást. Nepodporovat bezpracný a nepřiměřený zisk. Netunelovat podniky atd. Neničit
cizí majetek. Platit řádně daně, sociální a zdravotní pojištění. Splácet dluhy. Platit zaměstnancům včas přiměřené mzdy.

Závislost na drogách a sexu vede většinou k nemorálnímu chování.

Ohleduplnost. Tolerance. Lidskost. Nezávidět. Věrnost partnerovi. Pomoc druhým lidem.
Ctít své rodiče, být jim vděční a pomáhat jim. Dodržovat práva dětí a pečovat o jejich výchovu.

Snažit se pochopit zájmy společnosti a svou svědomitou činností tyto zájmy podporovat. Otevřenost a přístupnost ke společnosti. Nepropadat žádnému fanatismu. Prostota a skromnost ve veřejném životě. Nepodléhat národnostní a rasové nenávisti.

Podporovat mír a spolupráci mezi státy. Ctít právo národů na svobodu.

Nebuďme však idealisté a přílišní optimisté. Dohoda na morálních zásadách bude pouze první krůček k tomu, aby se společnost časem měla lépe. Málokomu se bude dařit zásady dodržovat. Hodně lidí se o to ani snažit nebude. Další velká skupina se o zásadách ani nedozví, neboť pro sdělovací prostředky se nejedná o mediální senzaci.

Přesto je ale užitečné dát si dobrý cíl, aby k němu mohli ti, kteří to uznají za vhodné, směřovat.

Desná 17.8.1999

Ing. Z. Joukl

Případné připomínky a náměty posílejte elektronickou poštou.

Kontakt: Z.Joukl@iol.cz

Zpět na hlavní stránku