Nezávislé nadčasové "novinky” (NNN)

 

 

 

 

 

 

                               

OBSAH:

 

·        Myšlenky

·        Projev prezidenta (Václav Havel - 1.1. 2002)

·        Klady a zápory vstupu do EU. Test vstupu do EU (Zdeněk Joukl)

·        Dalajlama (citace)

·        Už jsme si zvykli? (František Vízek)

·        Nadčasová poezie (Josef Fousek)

·        Pravidla dialogu

·        Nakupujme české výrobky

 

Co jinde nebylo zveřejněno (Hyde Park):

·        Jak se chovat v Jizerských horách (ČSOP Štěpánka)

 

 

Vzhledem k omezenému počtu výtisků prosíme občany, aby tyto "Novinky" předali co nejdříve dalším, a to hlavně těm, kteří se ještě zajímají o dění ve státě.

 

 

____________________________________________________

Vydavatel: Ing.Zdeněk Joukl, Poštovní 621, 468 61 Desná v Jizerských horách

IČO 13930419    E-mail:  z.joukl@iol.cz      www.joukl.cz

 

Prosinec 2002

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Člověk nemá nikdy padat na zem jen proto, že věří, že ho někdo zvedne.

(Nicollo Machiavelli)

Člověk nejdříve musí najít víru v sebe samého, aby se stal svobodným.

(Frederico Fellini)

Člověk, který stojí na špičkách, nemůže stát dlouho.

(Lao´C)

Člověk bohatne i ze svých útrap.

(Antoine de Saint Exupéry)

Mladým může být každý, ale dlouho trvá, než se jím stane.

(Winston Leonard Spencer Churchil)

Přítel je ten, kdo o nás ví všechno a má nás přesto stejně rád.

(Elbert Hubbard)

Člověk musí mnoho studovat, aby poznal, jak málo ví.

(Charles Louis Montesquieu)

Kdo ví, je vyhnán z ráje blbosti.

(Jan Werich)

Je podivuhodné, jak mnoho dětí se navzdory výchově stalo normálními lidmi.

(Frederic Williams Rolfe)

Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.

(Platón)

Člověk je mlád, dokud dělá hlouposti.

(George Bernard Shaw)

Bohatý, kdo je moudrý.

(Quintus Flaccus Horatius)

Bohatství moudrému slouží, hloupému vládne.

                                                                      (Lucius Annaeus Seneca)

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

Novoroční projev prezidenta republiky Václava Havla

Český rozhlas, Česká televize 1. ledna 2002

 

Dámy a pánové, milí spoluobčané,

dovolíte-li, vyznám se vám z jednoho svého velmi osobního a dost silného pocitu: zdá se mi, že jsme dnes v noci vstoupili do roku, který by mohl být pro naši zemi v jistém smyslu přelomový. Nejde jen o to, že budeme mít celkem čtvery volby, ale především o to, že se v těchto volbách bude rozhodovat o velmi zásadních věcech. 

Mnoho různě se sbíhajících, navzájem se proplétajících a všelijak se doplňujících příčin totiž vede k tomu, že teprve teď - dvanáct let po pádu komunismu - budeme zřejmě rozhodovat o budoucím charakteru naší společnosti a našeho státu, o typu našeho vzájemného soužití, o způsobu našeho včlenění do světa, který nás obklopuje, o klimatu, které bude převládat v našem veřejném životě, a dík tomu všemu vlastně nepřímo o životě každého z nás.

Budeme společností vskutku občanskou a vskutku otevřenou, která umožňuje všem, aby na nejrůznějších rovinách a nejrůznějším způsobem ovlivňovali její osud a účastnili se tak politického života v tom nejširším slova smyslu, anebo se bude náš společenský systém zvolna, nenápadně, ale nezvratně uzavírat tak, až nakonec o tom nejpodstatnějším bude rozhodovat vždycky jen totéž poměrně úzké bratrstvo, v jehož rukách bude soustředěna hlavní moc ekonomická, politická i mediální a které se nebude bát ani samého pomezí kriminality? Budeme státem opravdu demokratickým, v němž všichni občané a jejich svobodně vznikající společenství mohou spoluurčovat běh věcí, anebo budeme demokracií spíš jen formální, technickou, institucionální, která se spokojuje s tím, že máme parlament, volby a politické strany? Budeme státem hrdých občanů, kteří se nebojí před nikým mluvit a nepotřebují nikomu nadbíhat, anebo budeme státem, v němž se nikomu nevyplácí přijít do sporu s vlivnými? Budeme státem slušných poměrů, vzájemné solidarity a společné péče o tvář našich sídel a naší krajiny, anebo státem, jehož veřejný život je poznamenán nenávistí, závistí, intrikami a manipulací ? 

Obě možnosti jsou otevřeny. A je dost sil, které mohou vývoj zvolna nebo i rychle posouvat oběma směry. Máme mezi sebou moderní a kultivované normalizátory, kteří by nejraději tahali za nitky téměř od všeho - velkými podniky počínaje, televizí a novinami pokračuje a zastupitelskými sbory konče. Ale jsou mezi námi i statisíce občanů, kteří bez ohledu na všechny byrokratické překážky poctivě podnikají, přičemž podnikání chápou především jako tvorbu konkrétních hodnot, jakož i statisíce těch, kteří jako zaměstnanci nedokáží pracovat jinak, než jak nejlépe umějí. Jsou mezi námi tisíce takových, kteří navzdory všem obtížím společně, a dokonce bez nároků na zisk či slávu usilují o dobré věci, od pomoci bližním až po záchranu přírody. A jsou mezi námi i desítky tisíc těch, kteří vedou v zájmu obrany našich hodnot a v našem zastoupení nelehký život vojáků či policistů, jakož i těch, kteří se dokážou - ať už jako kriminalisté, státní zástupci, soudci, odboráři či prostě stateční občané - vzepřít moci oné menšiny lidí, kteří nemají sice žádné skrupule, ale o to víc podezřele nabytých peněz a z nich pramenícího vlivu. 

Záleží jen na míře odvahy a prozíravosti, jež každý z nás uplatní ve svém každodenním rozhodování, a na rozmyslu, jenž uplatníme ve volbách, které z těchto sil převládnou. Myslím si, že bychom se měli všichni a velmi otevřeně ptát politiků, kteří se budou ucházet o přízeň voličů, čemu dávají přednost, a zkoumat pečlivě, zda nás nebalamutí. Měli bychom vědět, jak chtějí čelit všem projevům mafiánství či mafiánského pojetí kapitalismu, jak konkrétně míní posilovat moc práva i vliv občanů, jejich sdružení i jejich samospráv, jak míní prosazovat obecnou úctu k mravnímu i právnímu řádu, aniž by sami sebe klamali fikcí, že jí lze dosáhnout jen dalšími tunami stále podrobnějších paragrafů, které nakonec nejen nejsou respektovány, ale v nichž se lze stále tíž vůbec vyznat. Myslím si také, že naši politici či politické strany musí mít vlastní názor na soudobý civilizační vývoj světa i naší země a musí být schopni svůj názor svým voličům srozumitelně vysvětlit, tím spíš, že tento vývoj prozrazuje stále víc rozmanitých nebezpečí a hrozeb. Myslím si konečně, že politické strany jsou povinny říct zavčas a náležitě zdůvodnit, jaké lidi budou navrhovat do nejrůznějších funkcí, včetně funkce prezidentské. Nelze přijmout tvrzení, že všechno ukáže čas. Takové tvrzení totiž může znamenat i to, že politici chtějí mít po volbách pokud možno volné ruce a různé funkce si pak rozdělovat už bez vlivu veřejnosti a tak, aby žádný z nich nevyšel zkrátka. 

Milí občané,

Komenský kdysi napsal, že se jako Evropané podobáme cestujícím na jediné velké lodi. Je tomu opravdu tak, Evropa vždycky byla jedním jediným velikým, byť velmi složitě strukturovaným politickým tělesem. Její vnitřní řád byl však vždycky vnucován těmi silnějšími těm slabším - a pokud si ti slabší uhájili důstojné postavení, pak obvykle za cenu nekonečných obětí. Padesát let evropské integrace je historicky prvním pokusem uspořádat Evropu vskutku spravedlivě a s plným respektem k vůli všech, kdo se ho účastní. Svými důsledky se tato integrace obrací ve prospěch všech Evropanů a dík jí převládá na našem kontinentu už tak dlouho mír.   Je reálná naděje, že v letošním roce budou ukončena příslušná jednání a bude připravena či dokonce podepsána smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii. I tato šance potvrzuje, že půjde o rok vskutku přelomový.

Zřejmě poprvé ve své historii se staneme pevnou součástí solidárního a opravdu demokratického evropského svazku, což se postupně - a v některých ohledech i velmi rychle - promění nejen v bezpočet praktických výhod, ale což bude mít především naprosto převratný význam historický. Můžeme si o optimální budoucí podobě Evropské unie myslet cokoliv a jakkoliv se účastnit celoevropské diskuse na toto téma, nesmírně bychom však hazardovali s osudem vlastním i s osudem našich potomků, kdybychom sám tento proces problematizovali a naši účast na něm oddalovali.  

 

V podstatě jde o totéž rozcestí, o němž jsem mluvil před okamžikem: buď se jako vskutku otevřená společnost otevřeme i svému okolí a otevřeme toto okolí nám, anebo se uzavřeme do sebe v bláhové naději, že nejlepší bude, když nám nikdo nebude do ničeho mluvit, protože my přece víme všechno nejlépe. Buď necháme do své země proudit svobodného ducha, smysl pro právo a občanskou kulturu zemí, které je po desítiletí houževnatě pěstují, a rychle tím - mimo jiné - pomůžeme k posílení slušnosti našich poměrů, anebo touto možností pohrdneme, a ještě víc tím usnadníme život všem našim tunelářům, šejdířům a vůbec lidem bez skrupulí. Buď se budeme v dnešním globálně propojeném světě rovnoprávně podílet na společném pěstování duchovních i materiálních hodnot našeho kontinentu, anebo se uzavřeme do sebe a dáme přednost iluzi, že je lepší být - v zájmu údajných národních zájmů a blíže neurčené národní identity - jakýmsi do sebe zahleděným a lehce zahnívajícím skanzenem.  I v této věci by měli politici před volbami jasně říct, co chtějí. Vždyť málokdy v uplynulých dvanácti letech jsme stáli před volbou tak vážnou a důležitou. 

Při úvahách o tomto tématu bychom se přitom neměli nechat šálit řečmi o tom, že se naše česká národní identita v Evropské unii rozpustí. Rozpustit ji můžeme jen my sami, a denně to ostatně mnozí z nás dělají: tím, jak przní český jazyk, jak banalizují českou architekturu, jak ničí českou krajinu, jak přehlížejí - jakožto pouhou "nadstavbu" - českou kulturu a jak kopou do kotníků svobodné kritické myšlení. O národní identitě a jejím údajném ohrožení mluvívají nejčastěji ti, kteří si jí jsou v sobě nejméně jisti. Do evropských a světových souvislostí se včleňujeme tím, že jsme dobře sami sebou, totiž že si získáváme respekt svou výkonností, svými objevy, svými myšlenkami, svou statečností, typem své odpovědnosti za svět, druhem své péče o naše kulturní dědictví a své starosti o tvář naší země. Nikoli tedy tím, že o své identitě trvale mluvíme a trvale se strašíme, že nám ji chce někdo ukrást. Nevšiml jsem si, že by Evropská unie jakkoli ublížila identitě Finů, Portugalců či Irů. Spíš naopak: otevřela těmto národům prostor nového rozvoje a nově jim položila i otázku, čím osobitým přispějí k rozvoji společnému. 

Vážení přátelé,

jeden můj americký přítel řekl, že oběti teroristických útoků z jedenáctého září minulého roku nebyly zbytečné. Ti lidé v jistém zvláštním smyslu padli za celou svou vlast a za celou naši soudobou civilizaci. Jejich hrůzná smrt a posléze utrpení jejich blízkých, jakož i šok, který prožil celý svět, nás všechny velmi tvrdým způsobem upozornily na zlo tohoto světa a na lehký přístup ke všem novověkým vynálezům, které se v rukách fanatiků tak snadno mohou stát nástroji obecné zkázy. Bylo to veliké varovné znamení, veliká výzva k činům, velký impuls k prohloubení lidské solidarity, schopnosti sebeomezení a ochoty bojovat za základní lidské hodnoty, velký podnět k nové reflexi světa, v němž žijeme, a všech ohrožení, jež se nad ním vznášejí. Lidé, kteří zahynuli jako cestující v unesených letadlech a byli zabiti v napadených budovách - což je smutně paradoxní - upozornili na problémy této civilizace víc, než statisíce a milióny lidí umírajících hladem, nemocemi nebo v nesmyslných lokálních válkách v různých chudých či zapomínaných končinách světa. Ale upozornili vlastně i na jejich osud.  Věřme, že tato otřásající událost pomohla probudit k životu všechny dobré síly, jež v lidstvu dřímají.  Dovolím si malou metaforu: ta hrůza přilétla - v duchu Apokalypsy - z nebe. Kéž by nás všechny přiměla dívat se častěji a pozorněji vzhůru, nad nás, směrem, v němž je tradičně lidskými kulturami tušen zdroj tajemného daru, kterým je tento svět, život v něm a lidský duch! 

Myslím, že význam katarze má a bude mít tato událost i v našich poměrech: posílí v nás vědomí, že nejsme jen občany České republiky, obyvateli té či oné obce, odborníky v té či oné disciplíně, voliči té či oné politické strany, ale že jsme - a to nikoli na posledním místě - i obyvateli této planety, jejichž jednotlivé osudy nebyly snad nikdy tak silně svázány v osud jediný.  Jestli by se donedávna mohla zdát věta, že eventuální útok na New York či Washington by byl i útokem na Prahu, jen otřepanou frází, pak dnes je to přesné pojmenování skutečného stavu věcí.

Vážení spoluobčané,

v tomto roce budeme mít větší příležitost tvořivě zasáhnout do osudu světa, než jsme měli v celých svých dosavadních dějinách: v Praze se bude konat summit Severoatlantické aliance, na němž se čeká nejméně čtyřicet šest hlav států a tisíce dalších účastníků. Bude to první velké setkání tohoto druhu za bývalou železnou oponou, navíc ve městě, kde byla kdysi zrušena Varšavská smlouva. Jsem z různých důvodů hluboce přesvědčen, že toto setkání může mít pro celý svět a tvorbu jeho budoucího mírového řádu nepoměrně větší význam, než jsme si schopni teď, ba i v dohledné době uvědomovat. Je možné, ne-li přímo pravděpodobné, že teprve koncem tohoto roku - třináct let po rozpadu bipolárního rozdělení světa a rok po událostech z jedenáctého září - a právě v Praze, tomto magickém průsečíku viditelných i skrytých dějinných pohybů, budou položeny rozhodující základy budoucího lepšího, bezpečnějšího a spravedlivějšího světového uspořádání, a tedy i lepšího soužití všech civilizačních okruhů i všech obyvatel dnešního světa. 

Byl-li teroristický útok na moderní civilizaci vpravdě temnou bránou do třetího tisíciletí, pak pražské setkání by mohlo být naopak světlem na cestě k jeho dobrému obsahu. A pro nás by mohlo mít ještě jeden veliký význam: pomohlo by nám uvědomit si lépe a ukázat lépe i světu, že nemyslíme jen na sebe, ale že přijímáme i svůj díl odpovědnosti za planetu Zemi a budoucnost všech, kdo na ní žijí.

Milí přátelé, 

hluboce si vážím všeho dobrého, co jste v uplynulém roce vykonali pro naši společnost, pro sobě blízké i pro sebe, oceňuji trpělivost a nadhled, jimiž byla vaše práce provázena, a věřím pevně, že v tomto přelomovém roce se nám všem podaří zaznamenat významná vítězství nad těmi, kdo neblaze - společně s jinými zdroji emisí - zamořují naše ovzduší.

Přeji vám, kteří jste mi naslouchali, jakož i vašim rodinám a přátelům mnoho štěstí, zdraví, vnitřní pohody a úspěchů v novém roce!

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

"Čím více nám leží na srdci štěstí ostatních, tím šťastnější jsme i my sami. Rozvíjením pocitu blízkosti a vřelosti vůči ostatním se naše mysl přirozeně zklidní. Snadněji se pak zbavíme strachu a nejistoty a získáme sílu překonávat překážky".

Dalajlama  2.7. 2002 Praha

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

První desetiletí nového století  aneb

Už jsme si zvykli?

(František Vízek)

 

     Hrůzné  události loňského podzimu  v New Yorku mě znovu přivedly k zamyšlení nad čísly, která v tisku před časem zveřejnil vědecký pracovník pan Philip M. Harter ze Stanfordu:  Nejprve spočítal, že na světě žije zhruba  55% Asiatů, 22%Evropanů, 14% Američanů, 9% Afričanů, dále 52% žen a 48% mužů, dále 70% barevných a  30 % bělochů, také 30 % křesťanů a 70% vyznavačů jiné víry či bezvěrců...

     Potom požádal, abychom si všechno lidstvo představili jako celek o sta lidech. Pak podle něj šest lidí vlastní veškeré výrobní prostředky, osmdesát lidí žije v domě, který neodpovídá standardu, sedmdesát neumí číst, padesát lidí trpí podvýživou, jeden člověk je na prahu smrti, jedna žena je těhotná, jeden člověk má vysokoškolské vzdělání, jeden má vlastní počítač. Kdo má střechu nad hlavou, postel a oblečení, je bohatší než 75%  lidí, kdo má byt, dost jídla a umí číst, patří k velmi úzké skupině, kdo má k tomu ještě počítač a je připojen na Internet, patří k elitě.

     Z jiných zdrojů mám další obraz o světě našich dní: Každou hodinu umírá  58 dětí na černý kašel, 166 dětí na spalničky, 89 dětí na tetanus, 93 na malárii, 250 dětí na zápal plic, 458 dětí na průjmová onemocnění. Za pouhou hodinu tak na Zemi umírá více než 1100 dětí (to znamená, že každé čtyři hodiny jich umírá tolik, kolik zahynulo onoho tragického rána 11.září).

      Pokud nedojde ke změně, umře v prvním desetiletí nového tisíciletí na sto milionů dětí, k jejichž záchraně by podle odborníků měly stačit miliardy dolarů, které se ročně vydávají např. na cigaretovou reklamu. Stará pravda říká, že hladovějícímu může na chvíli zachránit život darovaná ryba, avšak dlouhodobě jen darovaný rybářský prut.                                                

Nevyhýbejme se odpovědím na nepříjemné konkrétní otázky:

Odpustí bohaté státy chudým dluhy nebo alespoň úroky z půjček? Dodají jim ekologické technologie ? Pomohou jim v boji s kriminalitou, AIDS, s nezaměstnaností a  zabrání ničení životního   prostředí ? Přestanou nečinně přihlížet k nehumánnímu řešení přelidněnosti “rozvojových" zemí vysokou dětskou úmrtností ?

Zachová se bohatý svět rozumně a učiní - dříve, než přivykneme beznaději - z prvního desetiletí  nového století desetiletí naděje ?

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

A jdeme dál, nic se neděje

(Josef Fousek - 1998)

Sem tam se někdo podmázne sem tam se někdo koupí

kdo stojí stojí opodál za vozem lidé hloupí

sem tam se zvrtne transakce sem tam se někdo zhroutí

sem tam se zákon obejde a paragraf se kroutí

Sem tam se koupí za bakšiš a za milion prodá

na rauty Honda vyjíždí čas plyne jako voda

sem tam se někdo odklidí a v autě bouchne mina

jó je tu lidi nádherně a pořád je tu psina

 

Sem tam se strany vymění jak škatule se hejbaj

bez práce jsou a funkce maj a o sponzory žebraj

sem tam se slíbí nemožné a na špek volič skáče

lumpové slípky oškubou a občan marně pláče

Sem tam se vláda vymění jak narpasanu rule

a média cpou ovečkám nesmysly do kebule

sem tam se kýbl vyleje aféry fauly špína

jsme inspirací světovou pro frašky Mistra Beana

 

Sem tam se uzda přitáhne a občan kufry srazí

dál totalita chechtá se a v zádech strach nás mrazí

sem tam se pustí chléb a hry popmuzik Dysneylandu

a Čech uprostřed Evropy se šatí v Secondhandu

Sem tam se ozve svědomí a rozum hledá brýle

jak v černých duších objevit poslední místo bílé

sem tam se zpátky zadíváš jak do zrcadla snění

a pochopíš že člověka už těžko někdo změní

 

Sem tam si řekni pro sebe Jsme plni chyb i lásky

ať nuzák nebo ministr ve tvářích stejné masky

sem tam nás štěstí navštíví a potká dítě z Ráje

závist má smutný orchestr a staré šlágry hraje

Sem tam se dívám do dálek a zloba všechna mizí

moc kariéra šarvátky jsou zbytečné a cizí

řevnivost k smíchu říkám si a s nadhledem se dívám

dle klopy lidi netřídím a věčnou píseň zpívám:

Kde domov můj kde domov můj..........

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Pravidla dialogu

 

1) Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy.

    Cílem diskuse je pravda, nikoliv intelektuální soutěž. Účast v dialogu předpokládá tvou

    úctu k pravdě, ke druhému, k sobě.

 

2) Snaž se rozumět druhému.

    Nepochopíš-li názor oponenta, nemůžeš jeho tvrzení ani vyvracet, ani uznávat. Formuluj

    sám jeho námitky, aby bylo jasné jak jim rozumíš.

 

3) Tvrzení bez věcných důkazů nevydávej za argument.

    V takovém případě jde pouze o tvé mínění

    a partner mu nemusí přiznávat váhu argumentu.

 

4) Neuhýbej od tématu.

    Nevyhýbej se nepříjemným otázkám nebo argumentům tím, že svedeš diskusi jinam.

 

5) Nesnaž se mít za každou cenu slovo.

    Množství slov nenahradí chybějící argumenty.

    Umlčení oponenta neznamená vyvrácení jeho

    argumentu ani popření jeho myšlenek.

 

6) Nesnižuj osobní důstojnost oponenta.

    Kdo napadá osobu protivníka, ztrácí právo účastnit se dialogu.

 

7) Nezaměňuj dialog s monologem.

    Všichni mají stejné právo se vyjádřit. Nezabíhej k podružnostem.

    Ohleduplnost k ostatním

    se projevuje i tím, že dokážeš šetřit časem.

 

8) Dialog vyžaduje kázeň.

    Nakonec rozumem, nikoli emocí formuluj svá tvrzení a úsudky. Kdo není schopen své

    city a vášně zvládnout a kdo není schopen srozumitelně a klidně

    vyjádřit svůj názor, nemůže vést smysluplný rozhovor s druhými.

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

                            NAKUPUJME  ČESKÉ VÝROBKY

 

                                 - snížíme schodek zahraničního obchodu

                                 - zmenšíme nezaměstnanost

                                 - snížíme znečištění ovzduší způsobené dopravou

Nakupujme především u obchodníků, kteří mají trvalé bydliště v naší obci !

(Část jejich daně z příjmu  jde do rozpočtu města.)

 

České výrobky, které jsou označeny čárovým kódem,

mají první tři číslice 859.

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Klady a zápory vstupu ČR do Evropské unie (EU)

                              (Zdeněk Joukl)

 

Téma vstupu do EU je natolik důležité a složité, že jsem byl nucen se nad ním poněkud déle zamyslet. Zvláště, když mi byla několikrát položena otázka, zda jsem pro či proti. Aby se občané mohli správně rozhodnout, je jim zřejmě nutné předložit srozumitelně vyjádřené výhody ale i nevýhody vstupu do EU. Jinak hrozí, že budou pomocí médií  zmanipulováni. V referendu se pak již vyjádří, co chtějí. Když jsou dostatečně moudří k volbě zákonodárců, proč by nemohli rozhodovat v referendu? Schválení zákona o referendu totiž některé strany úspěšně brzdí již několik let.

 

Co je vlastně Evropská unie ?

Jde o ekonomicko - politické seskupení patnácti evropských demokratických států, které vzájemně spolupracují. EU vznikla dobrovolným připojováním jednotlivých států. Rozhodují v ní:Evropská komise, Rada ministrů, Evropská rada a Evropský parlament.

 

Jak se rozhodnout?

Při našem rozhodování, které ovlivní život i příštích generací, je třeba vycházet z dlouhodobé koncepce státu. Ta ovšem chybí, neboť volební období Poslanecké sněmovny a vlády je pouze čtyřleté. Málokterý politik má proto potřebu dohlédnout dál. A navíc: opatření, která by byla sice pro stát dlouhodobě prospěšná, ale znamenala by snížení popularity před volbami, žádná současná parlamentní politická strana nepřijme (přišla by o moc a peníze). Rozhodování politiků je tak bohužel spíše volební než státnické.                                                           

Poznámka: Jsou dva základní způsoby rozhodování - nakupování. První používají většinou muži. Zjistí, že něco potřebují nebo budou potřebovat, zapíší si to a vytvoří seznam, podle kterého potom nakupují. Druhý způsob používají často ženy. Jdou prostě nakupovat, chodí mezi regály a "nakupují očima". Co se jim líbí, co je moderní nebo levné, tak to koupí. S tím (mírně přehnáno), že se "to" bude někdy někomu hodit.

Chování našich politiků při jednání o vstupu do EU připomíná právě onen druhý způsob nakupování.

 

Co nás čeká?

Bude nutné, aby EU potvrdila, zda současné podmínky vstupu do EU budou platit ještě v roce 2004 nebo budou změněny. Doposud stále ještě není dořešena otázka referenda o vstupu, což snižuje důvěryhodnost a smysluplnost rozhodování. Existuje reálné nebezpečí, že otázka vstupu se stane tématem předvolebního boje v roce 2002 a tím bude ztracen objektivní pohled. Zvítězí pak pravděpodobně názor silnější strany bez ohledu na fakta.

 

Další důležité otázky pro rozhodování:

A) Jaká je souvislost vstupu s celosvětovou globalizací (planetarizací)?

B) Kdy vstoupit?

C) Používá EU vůči ČR nějakou taktiku? 

Je možné, že EU úmyslně vyvíjí tlak na kandidátské země ohledně několikaletého moratoria na práci svých občanů v zemích stávající EU proto, aby dosáhla snížení moratoria na odkup nemovitostí (pozemků) v těchto zemích ?

D) Budou jiná měřítka pro současné státy EU a jiná pro případné nové členy? A která?

E) Jaké jsou názory členů EU na rozšíření? Kolik členů by nás rádo vidělo v EU?

F) Jaké jsou zkušenosti zemí, které vstoupily do EU poslední? (Irsko, Rakousko)

G) Jaká má být nová (vylepšená) EU?

H) Proč někteří naši politici (ODS) vstup do EU zpochybňují?

I) Bude mít ČR při rozhodování v EU v důležitých případech právo veta?

J) Jaké jsou jiné možnosti, než vstoupit v r. 2004 do EU?

1)   Daleko větší spolupráce s USA

2)   Zvýšit celkovou úroveň vztahů s jednotlivými státy EU

3)   Vytvořit se státy na přibližně stejné úrovni (Polsko, Maďarsko, Slovinsko...)

       "malou EU“

4)   Vypracovat státní koncepci rozvoje ČR (po dohodě všech demokratických stran a   všenárodní diskusi) a tou se pak řídit.  Je možné, že vstup do EU bude v souladu s ní. Je možné, že v souladu  s ní bude jiná varianta

6)   Vstoupit do EU o něco později  

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

Test vstupu do Evropské unie (EU)

Pro vlastní hodnocení vstupu naší republiky do EU je možno si  z níže uvedených výhod a nevýhod  vytvořit bodový test. Každou z položek lze ohodnotit dle důležitosti body od 1 do 10. K výhodám přidáme znaménko plus a k nevýhodám pak mínus. Součet všech  položek nám dá pak výsledek testu. (Test lze doplnit o další kriteria s tím, že počet výhod a nevýhod nemusí být stejný).

Ten, kdo při hodnocení jednotlivých položek testu dokáže potlačit své osobní zájmy a bude schopen se na věc dívat z hlediska celého našeho státu, bude mít jistě obdiv ostatních.

 

Pravděpodobné výhody vstupu do EU:                                                    (+1 až 10 bodů)

 

      1)   Volný pohyb osob....................................................................................................

      2)   Volný pohyb služeb..................................................................................................

      3)   Volný pohyb zboží....................................................................................................

      4)   Volný pohyb kapitálu ..............................................................................................

      5)   Možnost pracovat za výhodnějších podmínek v zahraničí ....................................

      6)   Lepší  vymahatelnost práva....................................................................................

      7)  Vyšší  bezpečnost občanů.........................................................................................

      8)   Větší  trh pro drobné podnikatele...........................................................................

      9)   Vyšší kvalita zboží i služeb (vlivem větší konkurence)...........................................

     10)   Šance pro další ekonomickou prosperitu...............................................................

     11)   Více dotací, zejména pro zemědělství....................................................................

     12)   Společná měna (euro).............................................................................................

     13)   Urychlené zlepšování stavu životního prostředí....................................................

     14)    ..................................................................................................................................                             

 

Pravděpodobné nevýhody vstupu do EU:                                                 (- 1 až 10 bodů)

 

      1)   Velké investice státu pro splnění stanovených podmínek pro vstup ................... 

      2)   Únik části inteligence z ČR do zahraničí za lepšími podmínkami.......................

      3)   Vyšší ceny potravin.................................................................................................. 

      4)   Růst počtu úředníků i politiků................................................................................

      5)   Obavy z osídlení pohraničí cizinci............................. .............................................

      6)   Prodej nemovitostí, zvláště půdy a lesů cizincům..................................................                                                                .     7)  Někteří drobní podnikatelé skončí (neobstojí v konkurenci)...................................               

      8)   Růst ilegálních pokusů o přechod hranic do ČR....................................................

      9)   Normy kvality budou znamenat pro podnikatele vyšší investice..........................

    10)   Částečná ztráta suverenity ČR ................................................................................

    11)   Vyšší nezaměstnanost...............................................................................................

    12)   Hrozba postupné ztráty národní identity................................................................

    13)   Nelze zcela předvídat důsledky globalizace, ke které rozšíření EU přispívá.......                                           

    14)   ..................................................................................................................................... 

                                                                                                                        SOUČET:..............................................................................................................................

 

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

 

 

Jak se chovat v Jizerských (a jiných) horách?

(doporučení od ČSOP Štěpánka Desná)

V oblasti se zabezpečuje všestranná ochrana  území, zachování,využívání a obnova přírodního bohatství a krás pro jejich význam kulturní, hospodářský, zdravotní a rekreační.  Na celém území se nedoporučuje  :

1) Zneškodňovat (spalovat) odpady mimo místa

     vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody nebo obce. Kouření v lese.

2) Tábořit a rozdělávat ohně

    mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

3) Vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy

     mimo silnice a místní komunikace.

4) Záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů.                                                                               .       5) Provádět chemický posyp cest.

6) Měnit dochované přírodní prostředí.

7) V první zóně těžit nerosty. Vše viz zákon 114/1992 Sb.                                                                                                                 

8) Volné pobíhání psů a koček mimo oplocených pozemků majitele.

    Na veřejném prostranství v zastavěné části obce musí být psi vedeni na vodítku,

    nebo nosit náhubek a být pod dohledem majitele.       

    ( Viz vyhlášky  úřadů  "O opatřeních k ochraně obyvatelstva před nebezpečím vztekliny".)

9) Pořádání veřejných nebo hromadných akcí mimo sídliště a místa

    k tomu určená bez projednání  s příslušným orgánem státní správy.

10) Provozovat horolezectví v přírodních reservacích

     a nocování bez stanů (bivakování).

     Výjimky povoluje Ministerstvo životního prostředí ČR.

11) Jakýmkoliv způsobem znečišťovat přírodní prostředí. 12)

12) Rušit křikem a jiným hlukem volně žijící živočichy,

      pronásledovat je, ničit hnízda ptactva a v zimě se přibližovat ke krmelcům.

13) Poškozovat a ničit rostlinstvo,vstupovat do přírodních reservací

      (kromě turistických stezek), lučních a polních kultur a do hájených částí lesa.

14) Provádět průzkumné a výzkumné práce,

       sběr chráněných rostlin a živočichů bez souhlasu Ministerstva životního prostředí.

15) Poškozovat kulturní památky, značení přírodních reservací,

       turistických a lyžařských cest, orientačního či výstražného značení.                                                                                                                                                                              

16) Jezdit na kolech, koních a psích spřeženích  mimo schválené trasy,

      jezdit na sněžných skútrech mimo silnice a místní komunikace.

17) Vstupovat do lyžařských běžeckých stop jinak než s běžeckými lyžemi.

      

Kontrolu dodržování obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje státní správa např. prostřednictvím Stráže přírody. Všem ubytovatelům doporučujeme seznámit návštěvníky Jizerských hor s tímto "řádem".

 

SNAŽME  SE O TO, ABY PO NAŠÍ NÁVŠTĚVĚ VYPADALA PŘÍRODA

LÉPE NEŽ PŘED NÍ.