Odpovědnost při rozhodování o vstupu do EU!?
Problematikou našeho vstupu do EU se zabývám již delší dobu. Viz články: Výhody a nevýhody vstupu do EU, Test vstupu do EU, Do EU ano, ale…(vše na www.joukl.cz a na internetovém deníku Neviditelný pes)
Ještě nevím, zda budu v červnovém referendu hlasovat pro vstup. A to z několika důvodů:
1) Podmínky našeho vstupu (podmínky přechodných období) neschvalovali zástupci volení občany (poslanci a senátoři), ale nikým nevolení vládní úředníci. Tedy lidé bez faktické zodpovědnosti.
2) Vstup znamená pro náš stát poměrně velkou ztrátu suverenity a to bez možnosti ze svazku vystoupit, např. při evidentní diskriminaci. Tedy svazek “na věčné časy a nikdy jinak”, což je pro historicky zkušenější část našich občanů navýsost podezřelé až nepřijatelné.
3) Vyjednané podmínky pro naše zemědělce jsou evidentně diskriminační. V současné době zemědělci dostávají, a po vstupu do EU ještě několik let dostávat budou, podstatně nižší dotace na svou činnost než zemědělci stávajících členů EU. Naše schopnost konkurovat na trhu bude velmi ztížena, hrozí nám bankroty a vynucené prodeje zemědělské půdy.
4) Prodej zemědělské půdy již sedm let po vstupu (Polsko si vynutilo třináct let) povede, při malé historické odpovědnosti některých našich občanů a při jejich velké chamtivosti, k rozprodání atraktivní zemědělské půdy (orná půda, lesy, pastviny, zahrady, vinice, chmelnice rybníky…). A to bez možnosti koupit jinou stejně kvalitní a rozlohou stejně velkou půdu ve stávajících státech EU, protože naše kupní síla je podstatně nižší. Tím dojde k praktickému zmenšení “rozlohy” našeho státu, což si naši předkové určitě nezaslouží.
Stejně majetní jako průměrní občané EU budeme (dle ekonomických rozborů) za třicet let. Prodáme-li jako chudší svou půdu (výrobní nástroj, výrobní prostředek a pod.), ztratíme šanci zbohatnout, stejně jako ji ztratili Indiáni v USA po prodeji své půdy za "ohnivou vodu".
Z posledních dvou důvodů (diskriminace zemědělců a předčasný prodej půdy) budou těžit např. i spravedlivě odsunutí tzv.sudetští Němci a jejich potomci, kteří zemědělskou půdu u nás koupí a pak se do kraje - pro ně levného - vrátí. Poblíž sídla Poslanecké sněmovny a Senátu bylo malé "velvyslanectví" Sudetoněmeckého landsmanšaftu nedávno již Berndtem Posseltem otevřeno.
Počet
cizinců žijících v našem státě a jejich vliv by se nepřiměřeně zvyšoval, až by
nakonec český národ mohl skončit stejně smutně jako Lužičtí Srbové v
Německu.
Je zarážející, že tato
možná perspektiva našim poslancům nevadí, nebo si ji ani neuvědomují. Není to
překvapující, neboť na tyto úvahy “nemají čas”. Každou chvíli jsou totiž nějaké
volby a každou chvíli se najdou nějaké důležitější problémy, kterým je potřeba
věnovat veškerou energii a čas: např. volba prezidenta, platnost Benešových
dekretů, “odposlouchávání” mobilů... A na to vše ještě někteří poslanci musí
svůj mozek posilovat pitím alkoholu v pracovní době.
Byl bych velice rád, kdybych se ve svých úvahách mýlil. Ale co když ne?
“Malý národ si nemůže dovolit velká
rizika!”
“Obavy jsou
projevem odpovědnosti, nikoliv strachu.”
Desná 8. 4. 2003 Zdeněk Joukl (sociální ekolog a praktický filozof)
Kotaktujte nás elektronickou poštou.
Kontakt: Z.Joukl@iol.cz