SVĚT: Stra
ch ze současných mírových demonstracíOpět a opět někteří lidé protestují proti válce. Také se mi války nelíbí; tu druhou světovou jsem sám prožil. Jenže jsou války a války. Kladu si otázky. Bylo kdysi správné protestovat proti válce, kterou vedla Velká Británie s nacistickým Německem? Je rozumné protestovat proti válce USA a spojenců s Irákem v r. 2003?
Pokusím se nejprve alespoň částečně shrnout Saddámovu činnost v Iráku: 1)
Rozpoutal válku s Iránem (1980 - 88)
2) Nechal vyvraždit 8 tis. mužů (1983)
3) Napadl Kuvajt (1991)
4) Použil chemické zbraně proti Kurdům v Halabdže a několik tisíc jich tím zavraždil. Tisíce žen pak trpělo depresemi, nemohly mít děti, nebo rodily děti defektní
6) Po prohrané válce s Kuvajtem (1991) nechal zapálit stovky ropných vrtů. Tím způsobil ekologickou katastrofu a připravil lidstvo o část energetických zásob
7) Dlouhodobě se snažil získat zbraně hromadného ničení, aby je případně použil proti některým sousedním státům a USA
8) Nechal zavraždit několik členů své rodiny
9) Přímo na jednání zastřelil ministra své vlády, protože si mu dovolil oponovat
10) Dal zapálit ropu v příkopu kolem Bagdádu a tím způsobil další ekologickou havárii
11) Na území Iráku nechal cvičit teroristické skupiny
12) Platil palestinské sebevrahy útočící na civilní obyvatele v Izraeli. Též platil odměny jejich rodinám
13) Má podíl na tom, že beze stopy "zmizelo" přes deset tisíc odpůrců režimu, které jejich příbuzní dosud marně hledají
14) Nezabránil tomu, aby tisíce dětí zemřelo na podvýživu
15) Celých dvanáct let ignoroval rezoluce OSN
(V r. 1992 jsem byl ještě natolik naivní, že jsem chtěl podat mezinárodní žalobu na Saddáma právě kvůli zapálení ropných vrtů. Nenašel jsem však právníka, který by ji sepsal. Všichni měli strach z pomsty. Nepředpokládám, že by tomu mělo být po loňské válce jinak.)
Osobně mám obavy z tzv. "mírových demonstrací", které požadují okamžitý odchod spojenců (USA, Anglie, Austrálie a Polsko) z Iráku. Vždyť to byly právě "mírové demonstrace" (a to hlavně přímo v USA), které po vítězné válce USA v Kuvajtu proti Iráku v r. 1991 způsobily, že ten kdo přepadl Kuvajt (Saddám a jeho režim) nebyl zbaven moci a mohl pokračovat v tyranizování vlastního obyvatelstva a v ohrožování jiných států ( o tom, že měl nebo časem by měl zbraně hromadného ničení není pochyb). Demonstrující mají sice hlavní myšlenku chvályhodnou, že se problémy nemají řešit válkou, ale nedokáží ( a ani se o to často nesnaží) najít řešení, když diplomatické cesty dlouhodobě selhávají. Na postupném rozpoutávání druhé světové války Hitlerem je možno se poučit, kde až může končit ignorování hrozeb a tzv. neangažovanost, kam až vedou stálé ústupky. Obávám se, že demonstrantům chybí nejen osobní zkušenost, ale i poučení z historie a podrobnější informace.
Bez kvalitních informací a bez srovnávání faktů a argumentů, bez zkušeností a bez použití abstraktního myšlení nelze řešit kvalitně nic, otázky války a míru již vůbec ne.
Několik set obětí v preventivní válce, může zachránit miliony lidí před smrtí, dokonce desítky milionů v případě války světové.
Děkuji spojencům. A dokud se jim nepodaří nahradit diktaturu v Iráku nastolením základních pilířů a principů demokracie, je podle mne nevhodné, aby odcházeli. Jsem ochoten na jejich pobyt (bude - li to potřeba) ze svého malého důchodu finančně přispívat, když už naše vláda a Poslanecká sněmovna k celé věci zaujaly taktiku "slizkých úhořů".
"Každá diktatura je nebezpečná pro okolní svět a tedy i pro Českou republiku!"
Zdeněk Joukl