Ještě nedávno jsem jako nezletilý chodil za nezletilými děvčaty a najednou jsem nejstarší zastupitel! No, utíká to. Mimo pokročilý věk mám též poměrně dost zkušeností z různých oborů činnosti a taktéž i několikaletou zkušenost z práce v zastupitelstvu. Takže mi snad bude prominuto několik myšlenek a námětů.
V novém zastupitelstvu je mnoho nových tváří. Proto je nyní vhodná doba začít pracovat nově. To znamená zapomenout na minulé spory, společenské prohřešky a snad i na chyby ostatních (na své ovšem nikoliv!). Vytvořit za minulostí tlustou zelenou čáru a začít se dívat na ostatní zastupitele jako na spolupracovníky firmy „Naše město a spol.“ a nikoliv jako na své konkurenty a úhlavní nepřátele. Pokusme se zapomenout na to, že za čtyři roky budou další volby, a dívejme se ještě dále za obzor. Snažme se naplnit své volební programy, ale též občanům prospěšné body volebních programů ostatních volebních stran. Neměla by nás svazovat stranická disciplina (která již pátý měsíc brání sestavení naší vlády), neboť v našich řadách je jen velmi málo členů politických stran.
Nebyli jsme zvoleni proto, abychom se škádlili a dělali si schválnosti, ale proto, abychom tvrdě a zodpovědně „makali“ pro naše město. Tolerance je sice cizí slovo, ale proč bychom si ji nemohli vzít za vlastní?
Neberme si vzor z naší vysoké politiky, ale pracujme tak, aby si oni mohli brát příklad z nás.
Na otázku, co by měli představitelé města splňovat, odpovídá jeden nejmenovaný zastupitel:
Systematičnost, manažerismus, pořádek a kvalitu.
Ono se to řekne, ale proč bychom se o to nemohli alespoň vážně snažit.
Dovolím si výše uvedené trochu zjednodušit. Snažme se s majetkem města nakládat tak, jako by byl náš vlastní.
Dle mého názoru bychom se měli všichni řídit vlastním rozumem, vlastními zkušenostmi, vlastní intuicí, ale hlavně přáním občanů, kteří nás zvolili. Proto časté a rovnocenné kontakty s občany by měly být východiskem pro naši práci.
Dodržování Ústavy, zákonů, vyhlášek města a slibu zastupitele je předpokladem naší činnosti.
Jelikož jedním z pilířů demokracie je svobodná diskuse, uvedu několik zásad pro její hodnotný průběh. Bohužel nejsem jejich autor.
Pravidla dialogu (osm pravidel)
1) Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy.
Cílem diskuse je pravda, nikoliv intelektuální soutěž. Účast v dialogu předpokládá tvou úctu k pravdě, ke druhému, k sobě.
2) Snaž se rozumět druhému.
Nepochopíš-li názor oponenta, nemůžeš jeho tvrzení ani vyvracet, ani uznávat. Formuluj sám jeho námitky, aby bylo jasné, jak jim rozumíš.
3) Tvrzení bez věcných důkazů nevydávej za argument.
V takovém případě jde pouze o tvé mínění a partner mu nemusí přiznávat váhu argumentu.
4) Neuhýbej od tématu.
Nevyhýbej se nepříjemným otázkám nebo argumentům tím, že svedeš diskusi jinam.
5) Nesnaž se mít za každou cenu slovo.
Množství slov nenahradí chybějící argumenty. Umlčení oponenta neznamená vyvrácení jeho argumentu ani popření jeho myšlenek.
6) Nesnižuj osobní důstojnost oponenta.
Kdo napadá osobu protivníka, ztrácí právo účastnit se dialogu.
7) Nezaměňuj dialog s monologem.
Všichni mají stejné právo se vyjádřit. Nezabíhej k podružnostem. Ohleduplnost k ostatním se projevuje i tím, že dokážeš šetřit časem.
8) Dialog vyžaduje kázeň.
Nakonec rozumem, nikoli emocí formuluj svá tvrzení a úsudky. Kdo není schopen své city a vášně zvládnout a kdo není schopen srozumitelně a klidně vyjádřit svůj názor, nemůže vést smysluplný rozhovor s druhými.
Zapsal Zdeněk Joukl